Vyhazov Johna Galliana, o kterém jsme psali v první části tohoto článku, odstartovala další značně významnou událost, nebo spíše sousled událostí, loňského roku. Dior se ocitl bez kreativního ředitele, podobně jako samotná značka John Galliano, která stejně jako Dior spadá do koncertu LVMH. Gallianova nepřítomnost v Dioru se ukázala být zásadní již během jarní kolekce. O tom jak bude vypadat první kolekce francouzského módního domu, aniž by nad ní dohlížel Galliano se mluvilo celý pařížský týden módy. Ve značném spěchu (a možná i stresu) dokončil kolekci pro podzim 2011, Gallianův team. I přes všechnu snahu se mu nepodařilo do modelů vložit „ono kouzlo“ a i přes rukopis bývalého šéfnávrháře, kolekce, která nebyla vůbec špatná moc nenadchla. Nebyl vůbec využit její potenciál a modely zůstala u jakýchsi konceptů, které nebyly dovedeny k dokonalosti. Rozloučení Galliana s Diorem proběhlo však i přesto důstojně a tým spolupracovníků svému bývalému šéfovi, rozhodně ostudu neudělal. Na přehlídku se můžete podívat v naši sekci video.
Ihned po uvedení kolekce vznikla otázka, kdo nahradí Galliana v roli kreativního ředitele a jakým směrem se bude francouzský módní dům ubírat dál. Už ihned od začátku zazněly hlasy ze zákulisí, že s odchodem Galliana skončila jedna éra a je nutné určit nový směr, kterým se bude Dior ubírat a k tomu je jednoznačně třeba vybrat správného člověka. V souvislosti se jmenováním nového kreativního ředitele se okamžitě objevilo jméno Ricarda Tisciho.
Spekulace o tom, že italský návrhář působící v Givenchy (které je taktéž součástí LVMH) od roku 2005, by mohl nahradit Galliana se objevila pravděpodobně ze dvou důvodů. Tisci působící v Givenchy, není pouze kreativním ředitelem ženské linie ale především Haute Couture, což je zkušenost k nezaplacení, především pak u Dioru, jehož Haute Couture vždy představovalo vrchol umělecké módní tvorby. Druhý důvod mohl být ten, že Givenchy by se mohlo stát jakýmsi odrazovým můstkem pro vlajkovou loď koncertu LVMH. Právě z Givenchy do Dioru v roce 1997 přišel Galliano, který předtím dva roky zastával v Givenchy roli kreativního návrháře, po té mu jej předal zakladatel Hubert de Givenchy. Tisci odprezentoval své návrhy pro Dior již 25 března a setkaly s velkým nadšením u vedení módního domu a nebylo skoro pochyb, že obsadí pozici kreativního ředitele. Z neznámých důvodů však nakonec ze spolupráce sešlo a dočasným šéfem (i když neoficiálním) se stal dlouholetý spolupracovník Galliana, Bill Gayten.
Dosud neznámý britský návrhář, který původně studoval architekturu (během studií jej spolubydlící přesvědčili, aby studoval módu), vystudoval prestižní oděvní školu Central Saint Martins. Do teamu Johna Galliana se dostal již v roce 1995, kdy působil Galliano jako návrhář Givenchy a následně se s ním přesunul do Dioru, kde působil až do roku 2011 jako jeho asistent.
Bill Gayten se dostal do velmi složité situace hned ze začátku. Jeho první kolekce pro Dior, měla být Haute Couture a módní kritika byla nedočkavá, jak si poradí Gayten se svojí premiérovou kolekcí, pro Dior, kterému předcházejících 14 let vládnul Galliano. Gayten se chopil odkazu svého předchůdce a snažil se za každou cenu navázat na práci Galliana, což se mu značně vymstilo. Módní kritika kolekci Haute Couture naprosto smetla a neváhala nazvat premiérovou kolekci Gaytena jako nejhorší kolekcí za dobu celé existence módního domu. Ti mírnější, kteří pochopili do jaké těžké pozice se Gayten jako následovník Galliana dostal, jako například Cathy Horyn z New York times pak o Gaytenovi napsali „I’ve known Mr. Gaytten for a decade. I met him in the Dior studio with Mr. Galliano and Steven Robinson, a close collaborator of Mr. Galliano’s for many years, who oversaw virtually every detail of the collections… I like Mr. Gaytten. He’s a sweetheart, but he is not a designer.“
To, že Gayten není návrhář zaznělo pak z úst mnoha dalších zástupců módní kritiky, která vyzvala Dior k tomu, aby si našel nový směr, „parodovat“ Galliana se tentokrát skutečně nevyplatilo a tak Haute Couture pro sezónu podzim 2011, zůstane navždy jakousi nepochopitelnou skvrnou na kolekcích Dioru. Poměrně překvapivé bylo pak to, že i přes ostrou módní kritiku, se nejužší vedení Dioru rozhodlo Bila Gaytena ponechat v roli šéfnávrháře, dokud se nenajde někdo, kdo definitivně převezme otěže.
Ještě na začátku srpna se začalo ve spojitosti se jmenováním nového šéfa Dioru jméno Marca Jacobse, který je současným kreativním ředitelem Louis Vuitton (také součást LVMH). Jacobs si to měl zamířit z Louis Vuitton do Dioru a naopak Jacobse u Louis Vuittonu by měla nahradit Phoebe Philo současná návrhářka Céline. Marc Jacobs skutečně nepopřel, že vyjednává s vedením Dioru o možné spolupráci a naopak Dior se nechal slyšet, že celou situaci rozhodně nebude komentovat a jméno nového návrháře ohlásí na podzim, s tím, že říjnovou kolekci představí opět Bill Gayten.
Mnohokrát během podzimu se jméno Marca Jacobse objevovalo u zpráv, které tvrdily, že dohoda je takřka před podpisem, aby o několik týdnů později opět byly tyto zprávy dementovány. Celá situace se tak stala jakousi fraškou. V jednu chvíli byla dohoda před podpisem, tu další se strany nedohodli na některých bodech a vyjednávání se vrátilo na začátek. Mezitím se objevila i varianta, že Jacobs nakonec do Dioru vůbec nepůjde a že Dior raději najme místo známého jména „zaručené kvality“ někoho z mladších návrhářů. V této souvislosti se objevily jména například Alexander Wang nebo Jasona Wu.
A tak po čtyřech měsících, co se objevilo poprvé jméno Jacobse na listině potenciálních nástupců Galliana došlo skutečně k tomu, že Jacobs pracovní místo v Dioru odmítl a nechal se slyšet, že neplánuje Louis Vuitton opustit. Dior se tak opět octl tam, kde byl na začátku roku, bez kreativního ředitele. Potřebuje jej vůbec?
(pokračování příště)