Svět Haute Couture

Vydáno: 01.11.2010, 00:19 · Články · Autor: Nadia Demlová
Svět té nejvyšší formy módy, jakou lze vytvořit.

Haute Couture, dvě slova tvořící slovní spojení, znamenající tu nejvyšší a nejexkluzivnější formu módy, jakou lze vytvořit. Jedná se o ručně šité modely, vytvářeny klientům na míru, na něž byly použity pouze ty nejkvalitnější materiály. Za šaty, jenž jsou šity stovky hodin, se skrývá vynaložení obrovského úsilí ze strany všech podílejících se na tvorbě modelu, jak módního návrháře, tak velkého týmu těch nejprofesionálnějších švadlen, které pod přísným dozorem samotného módního mága vkládají do každého stehu, detailu výšivky a skladu látky nejen svou energii, ale dle jejich slov i duši a lásku k módě. Haute Couture je pro mnoho lidí něčím jako divadelní představení, pro jiné zase filosofií či přednáškou, neboť každá kolekce v sobě nese sdělení návrháře společnosti, určité myšlenky, či pouze vypráví pohádkový příběh. Slouží jako vyobrazení těch nejtajnějších fantazií a snů.

Objevují se v nich celebrity na červených kobercích, jsou v soukromých sbírkách či je oblékají dcery a manželky šejků, bohatých aristokratů a těch nejzámožnějších mužů. Je známé a neudivující, že kdo si jednou vzal na sebe tento exkluzivní model, touží po dalším a dalším.

Exkluzivní spolek zákaznic, sedávají v prvních řadách veškerých přehlídek, prohlašuje, že pokud si necháte ušít jeden jediný Couture model, stane se pro Vás tato nejvyšší forma oblečení drogou a závislostí. Mezi známé sběratelky a nositelky Couture modelů se řadí také dědička pivního impéria a módní ikona Daphne Guiness, která prohlásila, že nosit Haute Couture je jako být oblečena ve své druhé kůži. Couture modely převážně od Dioru a Jeana Paula Gaultiera velmi často obléká ikonická Dita Von Teese.

Ceny těchto modelů se pohybují v řádech statisíců a mnohdy se vyšplhají i na miliónové částky. Pro většinu lidí je těžké pochopit proč je cena natolik vysoká. Je třeba přihlédnout k tomu, že tyto modely se pyšní absolutně jedinečným designem, jsou zhotoveny pouze z těch nejkvalitnějších druhů látek a pro jejich výrobu je potřeba mnoho stovek hodin práce. Ušití pánského obleku trvá zpravidla 150 až 200 hodin. Zhotovení dámských večerních šatů však může trvat až 1000 hodin. Jedny šaty mohou na sobě mít několik tisíc ručně navléknutých korálků či výšivky se statisícovými stehy. Vše se připravuje a modeluje přímo na těle klienta což je časově náročné, jak pro zákazníka, tak pro krejčí.

Ve Francii je termín Haute Couture chráněn zákonem. Každý módní dům toužící používat pro svou exkluzivní tvorbu označení Haute Couture, musí splňovat přesně daná kritéria, mezi nimiž najdeme například následující pravidla sepsána členy Chambre Syndicate de la Haute Couture. Dvakrát ročně musí býti předvedena kolekce, která obsahuje minimálně 50 jednotlivých denních a večerních modelů. Módní dům s licencí Haute Couture musí mít alespoň 1 ateliér v Paříži a minimálně 20 zaměstnanců na plný úvazek.

A kde se vlastně tato exkluzivní forma módy vzala? Vedoucí pozici Francie v módní tvorbě můžeme datovat od 18. století, ve kterém byla hudba, architektura a móda z Versailles napodobována po téměř celé Evropě. Jako modely jim často sloužily porcelánové ručně vyráběné panenky oděné do zmenšených variant modelů šlechticů a dvořanů.

Za otce Haute Couture je považován Charles Frederick Worth, narozen v říjnu roku 1826 v Anglii. Ptáte se, jak je možné, že stvořitelem Haute Couture je angličan? Odpověď je následující. Tento muž učinil totiž absolutní módní revoluci přístupu v tvorbě oblečení a především jeho prezentaci. Pravidelně uváděl svou sbírku modelů s tím, že bohatá klientela si vybrala jeden model a dle jejich výběru materiálu a barev jim byl zhotoven přesně podle předvedeného. V jeho stopách šli další módní tvůrci z nichž někteří zanikli a jiní existují pod moderním vedením dodnes. Zmíním například Patou Poiret, Lanvin, Fortuny, Schiaparelli, Dior, Balenciaga a Chanel. 

Rok 1960 byl bohatý na nové tvůrce. Pod vedením Christiana Diora a Christophera Balenciagy se tomuto řemeslu, protkaného uměním, každou nitkou začala věnovat skupina mladých mužů, kteří si časem otevřeli své vlastní ateliéry. Určitě pár z nich znáte dones, neboť mezi nimi byli také Pierre Cardin, Emanuel Ungaro či Yves Saint Laurent. Pierre Cardin tvořil s úspěchem kolekce Haute Couture pouze nějaký čas. V roce 1980 totiž značka Pierre Cardin v důsledku finančních problémů přišla o Couture licenci. Bohužel tak celkově spadla prestiž Pierre Cardin, což je pocítěno dodnes. Další na listině Haute Couture přibyli ve své době velmi extravagantní Thierry Mugler a Jean Paul Gaultier.

Nutno podotknout, že pro všechny tyto módní domy přestala být zakázková tvorba hlavním zdrojem příjmů. Modely totiž stály mnohem více než značka vydělala. Začaly tedy více produkovat boty, konfekční kolekce, parfémy a kosmetiku, což doteď tvoří hlavní příjem téměř každé značky.  

Kvůli nedávné ekonomické krizi se licence vzdal i jeden z nejúspěšnějších Haute Couture módních domů 20. století, Christian Lacroix, což zarmoutilo mnoho jeho příznivců. Jeho kolekce byly plné folklórních motivů a inspirací z historických dob. 

Lehce skandální problém se objevil v 90. letech v momentě, kdy termín Haute Couture začal být v zneužíván jako reklamní název běžných pret-à-porter kolekcí (francouzský oficiální název pro konfekční oblečení, anglicky ready-to-wear, neboli připraveno ihned k nošení). To vedlo k šálení zákazníků a následným soudním sporům mezi značkami a módní radou. 

Haute Couture je dnes velmi často označován jako umění na mole. Každý kdo shlédl alespoň pár přehlídek modelů Haute Couture kolekcí zajisté ví proč. Je to vrcholná přehlídka fantazií návrháře, jeho snů, pocitů a sdělení. Mistrem v oboru či dokonce králem, nazývá mnoho módních fanoušků právě pro schopnost proměnit módní přehlídku v divadelní snové představení, pokaždé na jiné téma, kreativního ředitele Dioru, Johna Galliana. Ohlédněme se například za jarní kolekcí z roku 2003, kdy přehlídku zahajovali čínští artisté a bojovníci. Po tomto velkolepém divadle se modelky po rudém mole prošly v opravdu velmi extravagantních kreacích, v nichž návrhář spojil moderní a historickou stránku Asie.

K Asii se vrátil znova v roce 2007, kdy se přítomným tajil dech z překrásné hudby podbarvené asijskými tóny a modelů inspirovaných přírodou a asijskými origami. Bylo až fascinující, jak je každý model zcela jiný – lesní víla, nádherná Geisha anebo variace na princeznu Večernici. To vše bylo zahrnuto v této legendární kolekci. Ihned následující kolekcí, Podzim/Zima 2007/2008, Galliano nadchl své klienty a fanoušky znova. Tentokrát díky velkolepé show k 60. výročí značky Dior, pořádané právě v kolébce Haute Couture, francouzském Versailles. „So French (tolik francouzské)“, bylo slyšet v řadách plných hostů, když vyšla na molo Gisele Bundchen v prvním modelu. Poté se tato fráze samozřejmě několikrát opakovala, dokud diváci zcela nepodlehli monumentální atmosféře přehlídky. Jen pro zajímavost dodám, že make-up jedné modelky pro tuto přehlídku trval 3-4 hodiny.

Poslední dobou však s politováním shledáváme, že Couture kolekce Johna Galliana pro Dior již nejsou tak extrémně nápadité a plné zobrazení těch nejpohádkovějších snů. Není to tvůrčí krizí a ani náhodou. Vysvětlení je jednoduché. Čím dál více extravagantnější kreace si zkrátka mnoho lidí neobjednávalo a proto se musel John Galliano přiklonit ke klasičtějšímu stylu, díky němuž získal Dior mnoho dalších klientů.

Mezi dalšími módními domy, které tvoří současný seznam Haute Couture, patří samozřejmě Chanel pod taktovkou Karla Lagerfelda, francouzská návrhářka Anne Valérie Hash, která se ve svých začátcích specializovala na svatební šaty, Elie Saab známý pro své pohádkové šaty hodny orientálních pohádkových princezen, Jean Paul Gaultier s nevyčerpatelnou inspirací mořem, námořníky a piráty, vždy elegantní a vždy ve stejném avšak velmi okouzlujícím stylu Armani Privé, velmi ženský Valentino, Givenchy uchvacující v posledních letech svými náznaky tajemné gotiky, poměrně nový člen Bouchra Jarrar tvořící strohé a geometrické modely a Alexis Mabille, kterou zbožňují především ženy, toužící po romantické klasické eleganci. Seznamy módních domů s licencí k tvorbě se neustále mění od sezóny k sezóně. Znamená to, že kdo je takříkajíc ve hře tento rok, nemusí být již ten následující.

Inspirace kolekcemi Haute Couture je takřka nekonečná, stále dokola se vracejí módní fanoušci k těm nejstarším i k těm předvedeným před pár lety. Dobře odvedená práce na Haute Couture modelech divákovi poskytne stejný emocionální a estetický zážitek, jako například sledování oblíbeného filmu či divadelního představení. Pokud chceme chápat módu jinak, než pouze jako oblečení, jsou kolekce Haute Couture to pravé, co nám ukáže jinou cestu vnímání módy. 

 

Nadia Demlová
Zdroj: www.style.com

Doporučujeme

Další články